Ne vždycky člověk chce, nebo může nainstalovat skript/aplikaci pomocí SimpleScripts nebo FantasticoDeluxe a dojde na osinu v zadku v podobě kopírování flotily malinkatejch souborů na server. Strašná otrava a spousta zbytečně vyhozenýho času. Přitom existuje jedna rychlá a pohodlná cesta. Stačí zabalený skript nakopírovat přes FTP/SSH a rozbalit přímo na serveru.

Nakopírování souboru (Linux):

kde xxx je číslo, které najdete v levém sloupečku v administraci jako “Server name”. Pod Windows je asi nejrychlejší kopírovat pomocí FTP klienta případně (šifrovaně) pomocí WinSCP.

K samotnému rozbalení je třeba se připojit přes SSH. Na Windows není zřejmě lepší aplikace než PuTTY, v Linuxu opět banálně:

Po úspešném přihlášení není nic jednodušího než rozbalit a posléze smazat soubor:

Rozdíl v uploadu 200kB taru a 4,5MB malých souborů je opravdu drastickej.

Popularity: 15% [?]

“Tak mi to nějak nasdílej….” Hmmmm. Potřebuju tedy dočasně nasdílet adresář včetně obsahu, ale nechce se mi přenastavovat/pouštět/konfigurovat ftpko. Naštěstí je tady opravdu jednoduchý a rychlý řešení. Dva řádky v Pythonu puštěné přes CLI nastartujou jednoduchej “web server”. Ten se postará o to, aby si člověk na vaše_ip:8000 mohl procházet adresář, ve kterém jste příkaz spustili. První řádek skriptu neudělá nic jiného než, že získá naši “venkovní ip” a zkopíruje ji spolu s portem do schránky (tedy pokud používáte KDE). Krása, že jo?

Sdílí se adresář ve kterém právě stojíte a ukončit laskavost můžete pomocí CTRL+C. Doporučuju řádečky nakopírovat do souboru, udělat spustitelným a hodit do $PATH. Pak už stačí v adresáři jen frajersky napsat třeba “share” a vložit IP třeba do okna IM….

PS. Vězte, že adresa http://www.starenka.net/ip vám může naservírovat i hostname a lokální ip. Vše v textu, pseudoXML a JSONu. Pokud se vám zdá, že je to pomalé, můžete si skript hodit k sobě na web. Provokatéři. 

Popularity: 14% [?]