Často člověk potřebuje spustit příkaz, kterej si najde na Internetu. Co ho čeká? Ctrl+c, otevři terminál, Shift+insert a Enter. Hm. Rozhodl jsem se, že si to trošku zkrátím. Co takhle spustit označený text přímo z Opery pomocí kontextového menu? Abraka dabra:

[Hotclick Popup Menu]
...
...
Item, Run in Konsole = Execute program,"konsole","--noframe --notoolbar --nomenubar -e bashproxy %t"

Tento řádek spustí konzoli s vybraným textem. Problém je ale v tom, že konzole se potom ihned zavře a jeden nevidí, co se opravdu stalo. Parametr –no-close se neosvedčil a Vás teď jistě napadlo “přišpendlit za příkaz && read”. Super, ale co když příkaz skončí chybou a read se nevykoná? Udělal jsem tedy krok stranou a napsal srandoskript, který vykoná sobě předané parametry a pustí read (konzole čeká na stisknutí klávesy a pak se zavře). Čili:

Skript uložíme (třeba) jako bashproxy a uděláme spustitelným (chmod +x bashproxy) a posadíme do adresáře v $PATH. Nakonec se tedy můžeme pokochat výsledkem:

Popularity: 16% [?]

Ještě tak před třičtvrtě rokem jsem si vystačil s foobarem nebo xmms a přehrávačům s “knihovnou”, zabirajícím celou obrazovku jsem se ostentativně vysmíval. Proč? Sám nevím - možná jsem nevěděl o co přicházím. A že je toho hodně.

Kolekce a práce se soubory

Začnu hned tím nejdůležitějším a to je kolekce. Není na tom nic převratného, prostě je to v podstatě databáze všech tracků co na HDD máte a jako taková už byla snad už kdysi ve Winampu. Vyplatí se mít dobře otagováno, jinak v tom začně být trošku chaoz. Jakmile máte naindexováno, nepřestanete se divit, co všechno se dá s knihovnou provádět. AmaroK počítá oblíbenost tracků, alb; tracky si můžete hvězdičkovat atd. Faktor oblíbenosti a hvězdičky se později hodí například při generování náhodných a jiných playlistů. U každého ala je pak taky skladován datum přidání, takže se jednoduše dají dohledat novější kousky (a odpadá bordelaření s adresáři __new apod.)

Samozřejmostí je možnost “dotagování” souborů. Jde to buď ručně, s využitím databáze MusicBrainz nebo s pomocí odvozování z jmen souborů. Na pár kliků je taky možné nehcat si AmaroKem vygenrovat adresářovou strukturu dle vašich představ a přesunout tam soubory (opravdu doporučuju mít ZODPOVĚDNĚ otagováno - člověk samozřejmě o soubory nepřijde, ale nahanět je po adresáři taky není uplně košér). Z mojeho chaosu na notebooku, kde prostě nahazuju hudbu, kterou zrovna stáhnu, nebo chci poslouchat se rázem staly šuplíčky ve stylu Interpet/Album [rok].

Desku, nebo track je taky možné na pravém tlačítku rovnou vypálit (CDA, MP3, další formáty přeš transKode, nebo jiné pluginy), nebo “dát do fronty” k přesunutí do přehrávače. Ale o tom až poději.

Integrace s last.fm a dalšími službami

AmaroK v sobě má už zabudovaný audioscrobbler plugin a vůbec je naprosto geniálně integrován s last.fm. Samozřejmostí je posílání “naskroblených” tracků na server, ale nabízí i další pochoutky. Při přehrávní si z last.fm vezme “související interprety” a pokud od nich máte nějaké skladby nabízí vám je jako “suggested tracks”. Ty (vámi) oblíběnější samozřejmě trošku protěžuje. Ve spojení s dynamickým playlistem “suggested tracks” se tak AmaroK promění na celkem obstojený jukebox. Člověku stačí například pustit jeden track od Amona Tobina a pokud má rozsáhlejsší kolekci, nemusí se na pár hodin vůbec dostat k jinému labelu než Ninja Tune. Na záložce playlistů je pak mimo jiné možné hrát rádia svých sousedů nebo rádia globálních tagů.

Samozřejmostí je také integrace s wiki, kde jsou informace o interpretovi a třeba zobrazování textů tracku. Pokud nevyhovuje, je možné stáhnout jeden z mnoha lyrics pluginů..

Playlisty a další fíčurky

Mimo podcastů, rádií, a zmiňovaných “rádií” z last.fm je možné vytvářet dynamické a další playlisty. Výše zmíněný suggested tracks, hraje podobné skladby podle last.fm, dále je možné namíchat zcela náhodný výběr, playlisty dle oblíbenosti, žánrů atd atd (viz obrázek).

Skvělý je také manžer obalů, který buď stáhne obaly z Amazonu z různých zemí nebo dovoluje přidat svoje vlastní obaly. Dobré je také OSD zobrazující na informace o přehrávání při změně tracku, pause atd. Script manager je de-facto správce pluginů, kterých je na internetu požehnaně a navíc není težké je pomocí pytohnu,ruby,perlu nebo shellu spáchat osobně.

Přenosné přehrávače

Výborná je také podpora přenosných přehrávačů. Při jejich připojení je možné na ně rovnou kopírovat soubory, alba atd. Kromě generické podpory de facto jakéhokoliv přehrávače, je integrována i podpora proklatých MTP (kolik já už kvuli tomu flešoval přehrávačů) a Nomada od Creative nemůžou chybět iPody. Podporováno je snad milion modelů a musím říct, že skěle. Když pominu fakt, že iTunes pro Linux vůbec neexistuje, ani bych ho nepotřeboval. Všechno funguje i u zakryptovaného 8GB Nano 3G na jedničku. Přenos, obaly, playlisty a dokonce to synchronizace přehraných tracků s databází AmaroKu. Člověk pak může skroblovat i z iPodu. Užitečný je i “on the fly” transkód tracků, které přehravč nezvládne přehrát….

Závěr

Nastínil jsem ty (imho) nejbombastičtější věci. Další se samozřejmě dají přidají pomocí pluginů a postupným objevováním. AmaroK je v repozitářích všech známejších dister, pro ostatní je nutný si ho zkompilovat ze zdroje. Proslýchá se, že verze 2 snad bude dostupná i pro Windows. Pro nedočkavé doporučuju na vyzkoušení nějaké liveCD linuxu (např. Kubuntu).

Popularity: 49% [?]

Jsem línej. K tomu ještě docela často potřebuju hodit na FTP nějakej soubor a adresu poslat dalším lidem. Takže kvantovej urychlovač….

Napíšeme jednoduchý shell skript, ten uploadne soubor na server a pomoci DCOP pošle do schránky URL. V kontextovém menu pak vytvoříme položku, která skript zavolá a předá mu jméno souboru s cestou. Do skriptu je třeba vpravit konkrétní nacionále, uložit a udělat spustitelným (chmod +x /cesta/soubor):

Najdeme adresář, kde jsou uloženy service menus pro KDE (~/.kde/share/apps/konqueror/servicemenus) a vytvoříme nový soubor (např. upload.desktop) s obsahem:

[Desktop Entry]
ServiceTypes=all/allfiles
Actions=ftp1;ftp2
X-KDE-Submenu=upload to...

[Desktop Action ftp1]
Name=ftp1
Icon=
Exec=bash ~/.scripts/upload_ftp1.sh %U

[Desktop Action ftp2]
Name=ftp2
Icon=
Exec=bash ~/.scripts/upload_ftp2.sh %U

Asi jste si všimli, že jsem rovnou udělal podmenu s více možnostmi pro upload. Tím jsem něvedomky narazil na to, že by bylo elegantnější napsat jeden skript, který by v závislosti třeba na názvu serveru vyzvedl login a heslo s kwallet a byl tak použitelný pro x FTP. Bohužel se mi ani po pár dnech občasný sebetrizny nepovedlo “map” z hesláře vypreparovat (vrací se mi pořád jen prázdná řádka..). Jako bonus by se hodil taky otevřít KDialog s nějakým progresbarem, aby člověk viděl, jak probíhá upload. Kdyby se do toho někdo chtěl pustit, budu rád, když se o výsledek podělí.

Popularity: 44% [?]

IrfanView je jeden z mála programů, bez kterých se prostě cítím jako bezruký. Logickým krokem pak byla snaha “rozběhat” Irfan i pod linuxem a ascociovat ho s obrázky. Problém spouštění Irfanu přímo s obrázkem spočívá v tom, že zatímco Windows jako path separator používají “\”, linux naopak “/”. Pokuď tedy chceme otevřít soubor v Irfanu je třeba změnit všechny lomítka v cestě k souboru na zpětná a před celou cestu přihodit písmenko disku, který wine používá na namapování “/”. Používám tento jednoduchý bash skript, který tento problém řeší:

Jak je vidět je třeba nastavit cestu k binárce Irfanu a písmenko disku, na které wine mapuje root (typicky Z:\\). Skript pak projde všechny parametry sobě předané a zamění lomítka. Počítá i s možností, že je Irfan volán s parametrem clippaste, který vytvoří nový obrázek s obsahem schránky.

Pokud tedy už máme takovýto skript uložen v home adresáři nebo na nějakém jiném místě a uděláme ho spustitelným chmod +x ~/.scripts/irfanview.sh, zbývá nám už jen asociovat obrázky s tímto skriptem. Nejjednodušší je asi pravý klik na soubor s příslušnou příponou a v kontextovém menu vybrat  “Otevřít s / Open with“, kde stačí dohodit cestu k našemu skriptu a odškrtnout permanentní asociaci.

Popularity: 33% [?]