“Tak mi to nějak nasdílej….” Hmmmm. Potřebuju tedy dočasně nasdílet adresář včetně obsahu, ale nechce se mi přenastavovat/pouštět/konfigurovat ftpko. Naštěstí je tady opravdu jednoduchý a rychlý řešení. Dva řádky v Pythonu puštěné přes CLI nastartujou jednoduchej “web server”. Ten se postará o to, aby si člověk na vaše_ip:8000 mohl procházet adresář, ve kterém jste příkaz spustili. První řádek skriptu neudělá nic jiného než, že získá naši “venkovní ip” a zkopíruje ji spolu s portem do schránky (tedy pokud používáte KDE). Krása, že jo?

Sdílí se adresář ve kterém právě stojíte a ukončit laskavost můžete pomocí CTRL+C. Doporučuju řádečky nakopírovat do souboru, udělat spustitelným a hodit do $PATH. Pak už stačí v adresáři jen frajersky napsat třeba “share” a vložit IP třeba do okna IM….

PS. Vězte, že adresa http://www.starenka.net/ip vám může naservírovat i hostname a lokální ip. Vše v textu, pseudoXML a JSONu. Pokud se vám zdá, že je to pomalé, můžete si skript hodit k sobě na web. Provokatéři. 

Popularity: 17% [?]

Někdy se hodí pumpnout Google Maps o souřadnice místa. Není problém zajít na Google Maps a na stránce to zjistit. Značně nepohodlnou se tahle metoda projeví od nějakých 50+ položek. Následuící minipříkládek ukazuje jak použít Python na hrubou práci získávání souřadnic pražských ulic. Skript jako argument bere soubor s místy… 

Realizace zkušebního výstřelu pomocí zdroje a seznamu ulic. Po pár stech dotazech jsou u Gůglů hodně nabroušení a rádi vám zablokují ip (opět funkční po vyplnění 2 captchobrázků). 

Popularity: 14% [?]

Popularity: 11% [?]

Disclaimer: Tyto texty jsou inspirovány DJC, šeptandou, náznaky, fabulacemi a fiktivními informacemi o osobě jménem Radek Hulán. Pokud tento text shledáváte nevkusným, pomlouvačným, urážejícím nebo na cti utrhajícím, berte prosím v úvahu fakt, že se jedná o fikci a tedy umělecké dílo v mezích inteligence, vtipu a zaostalosti autora.

Geniání dítě (Ernest Hemingway povídku označil za nejsmutnější příběh světové literatury)

Jsem geniální dítě, milostpaní. Když jsem se narodil, bylo mi třicet pět let. Ze závodky mě matka nemohla odtrhnout, měl jsem již modrou prostatu. Do první třídy mě přijali, až když mě matka dole řádně oholila. V třiceti šesti jsem šel poprvé k soudu, v třiceti sedmi do holobytu. Za první vydělané peníze jsem si koupil Hjundaj a QuadCore. Paypalem nepohrdnu, rád bych si koupil letenku do Paříže, než je zdražej.

DJC - Lijavec - Přenošené dítě

Mistrovo bloggerské desatero

1. Napiš všem, co doma máš. I skromného zahraje lépe bohatý.
2. Pamatuj, že na Internetu vlastníš věci jiné než v životě. Je dobré si zapamatovat, co jsi dříve napsal.
3. Fotografie pořizuj raději zády k fotoaparátu. Jak vlasy, tak byt upravíš nejlépe Photoshopem.
4. Ze opačné názory vhozené do diskuze neděkuj.
5. V diskuzích okomentuj všechno. Není možné, že nečemu nerozumíš. (V komentářích neměň všechno. Některé řádky jsi napsal ty sám.)
6. Prostatu masíruj před posazením, ať potom při psaní nezmodráš.
7. Píšeš-li reklamu, uvědom si před psaním, že to nikdo nemá poznat.
8. Při příchodu před hotel věci nefoť. Patří patrně někomu jinému. (Inteligetní myšlenky nebloguj. Patří patrně někomu jinému.)
9. Pamatuj, že vetšina lidí jsou jen zmanipulované tupé ovce.
10. Předměty vylovené z pastičky nejez. Vše je sýrové.

DJC - Záskok - Herecké desatero

Opereta Proso (stvořil igor_mortis)

V malé vísce Častotice nedaleko moravského města Třebíč se v chudé rodině majitele pily narodil maličký milionář Radek. Rodiče se před svým bohatým synkem styděli za svou chudobu, a tak milionář Radek prožil těžké dětství. Otec však přišel o celé synkovo jmění tím, že je uložil do místního peněžního ústavu na heslo “Loves to drive fast, work hard and fuck young pussy anytime, while listening to Massive Attack”, které zapomněl. Maličký Radek prodává posléze otcovu pilu a za stržené peníze kupuje Q6600@3GHz. Tak končí první obraz.

Ve druhém obraze zastihujeme milionáře Radka na soutěži miss, kde v přestrojení za fotografa Tonyho svádí modelku Salačovou. Ale modelčina matka si brzy všimne s kým její dcera havarovala, rozzuří se a uhodí ji do tváře. Blogger Mgr. Radovan Kaluža nemá odvahu se přítele zastat a zahanben prchá ze sálu. Příchodem paní Evy druhý obraz končí.

Tak mine noc, a ráno opravdu dojde ke konkurzu. Dvaadvacátý obraz je pak jen řadou svěžích zpěvných čísel vysvětlujících princip Radkova CMS s 950 kb nového kódu. Blogger Mgr. Radovan Kaluža se tu pouze mihne. To už ale opět sledujeme milionáře Radka, jemuž je v konkurzním řízení zabaven mezonet v Praze (obraz 23-28) i s přilehlou Corvette (obraz 29). K dovršení neštěstí přichází zpráva od DGX, že z Radkova CMS zmizely copyrighty. Ukazuje se však, že Mlaskac myslel své výhružky vážně. Milionář Radek musí na kolo, neboť jedině tam se cítí bezpečný…

DJC - Hospoda na mýtince (alespoň myslím)

Vědecká práce

Přestože se nepodařilo v mistrově rodišti odhalit žádné signifikatnější stopy jeho existence, přední Hulánologové se domnívají, že by přeci jen mohlo dojít k odhalení některého z těchto nápisů:

• FART:CMS - slast
• Do hospody pouze dole řádně oholen
• Lepší Vette ve fotoalbu, nežli Hjundaj před holobytem
• AmsterOdam a Plzeň, obce mé nejmilejší

DJC - Posel z Liptákova

Hulán kriminalista

Po svém pobytu ve vězení zůstal Hulán kriminalistické oblasti věrný. Ihned po propuštění nastoupil na pražské “desítce” jako asistent fotografické laboratoře v oddělení “Přenašeč”. V té době však došlo k události, která dala jeho služebnímu postupu nečekaný spád. V roce 2008 byla Praha vzrušena odvážnou fotomontáží. K patnáctinám následnice trůnu Natálky de Vette chtěla česká cyklistická komora věnovat arciblogerovi celokarbonový monokok v ceně 20 000 zobrazených. Z dnešního hlediska se zdá možná neuvážené investovat tolik peněz do blogera, kterému zbývá pouhý měsíc blogspota, ale nezapomínejme, že tehdy o chystané návštěvě Okouna ještě nikdo nevěděl.

Monokok zhotovil cyklistický závod Adam a syn, a arcibloger dostal povolení po dobu jednoho týdne skvost přenášet na své oblíbené mýtince. Přestože během byla mýtinka střežena sehranou dvojicí artefaktů Canon Power Shot - Štěrbolahev, havárie se podařila a to v pravé poledne. Celá akce začala srážkou s neviditleným cyklistou, bezpochyby inscenovanou. Dvojice tajných CPS - Šterbolahev neměla zájem na nějakých skrumážích před střeženým paloučkem a proto koordinovaně rozháněla zvědavce tím, že CPS volal: “Přidejte!” a Štěrbolahev: “Nebrzděte!”. K tomu se přidaly Shimano a Schwalbe Racing Ralph, dve mohutné ikony z rámu sv. Hulána, a v tomto hluku zcela zanikl skřípot hlavy, jímž arcibloger s obdivuhodnou zručností vyryl otvor v podloží paloučku. S kolem na zádech pak rychle zmizel.

DJC - Vražda v salonním coupé

Poděkování: klub Radek Hulán na Okounovi <°)))><

Popularity: 34% [?]

Často člověk potřebuje spustit příkaz, kterej si najde na Internetu. Co ho čeká? Ctrl+c, otevři terminál, Shift+insert a Enter. Hm. Rozhodl jsem se, že si to trošku zkrátím. Co takhle spustit označený text přímo z Opery pomocí kontextového menu? Abraka dabra:

[Hotclick Popup Menu]
...
...
Item, Run in Konsole = Execute program,"konsole","--noframe --notoolbar --nomenubar -e bashproxy %t"

Tento řádek spustí konzoli s vybraným textem. Problém je ale v tom, že konzole se potom ihned zavře a jeden nevidí, co se opravdu stalo. Parametr –no-close se neosvedčil a Vás teď jistě napadlo “přišpendlit za příkaz && read”. Super, ale co když příkaz skončí chybou a read se nevykoná? Udělal jsem tedy krok stranou a napsal srandoskript, který vykoná sobě předané parametry a pustí read (konzole čeká na stisknutí klávesy a pak se zavře). Čili:

Skript uložíme (třeba) jako bashproxy a uděláme spustitelným (chmod +x bashproxy) a posadíme do adresáře v $PATH. Nakonec se tedy můžeme pokochat výsledkem:

Popularity: 16% [?]